Tomio Okamura a Den D: Jsem v plusu

13. 01. 2011 0:00:10
Podnikatel a také bloger iDNES.cz Tomio Okamura je jedním z investorů v pořadu České televize Den D. Nyní se rozbíhá již třetí řada a Tomio je opět u toho. Přečtěte si ve třech pokračováních některé jeho postřehy a zážitky ze zákulisí pořadu.
Tomio OkamuraTomio OkamuraFoto: iDNES.cz / Lukáš Bíba

*

Třetí řada Dne D je tady a vy jste opět jedním z investorů. Nejste
z toho už unavený?

Kdepak, právě naopak. Den D mě moc baví, těším se na každé natáčení. I ve své soukromé praxi se zabývám investováním do začínajících podnikatelských nápadů, takže je mi Den D velmi blízký i profesně. Navíc, tento pořad znám ještě z Japonska, kde v roce 2001 vznikl v rámci japonské privátní televize Nippon Television. Jelikož jsem v Japonsku začínal jako popelář a prodavač popcornu, tak jsem si skutečně nikdy ani ve snu nemyslel, že bych se někdy mohl ocitnout v křesle na straně investorů – milionářů.

Je Den D jen show, nebo má podle vás i jiný smysl?

Nepochybně. Přispívá k tomu, aby se lidé nebáli plnit si své sny, aby dostali odvahu zkusit v životě něco sami. Učí se nebát výzev, být samostatní. Pořad proto vidím jednoznačně jako společensky přínosný. Je to samozřejmě i show, ale diváci se také zábavnou formou poučí, jak připravit svůj záměr tak, aby měl šanci na úspěch.

x


Přečtěte si také článek o prvním dílu nové řady pořadu
Den D: Kuchařka v kroji si řekla o tři miliony na staročeský mekáč
na Financích iDNES.cz.

x

V neposlední řadě je pořad v naší zemi přelomový tím, že se několik lidí nebálo ukázat, že má poctivě vydělané miliony, což přispívá tomu, aby si lidé více zvykali na úspěch druhých, méně si tak záviděli a spíše se snažili od úspěšných lidí poučit do svého života, což prospěje v konečném důsledku celé naší společnosti.

Jak vidíte přihlášené uchazeče – je to reprezentativní vzorek české podnikatelské scény? Nejsou to někdy jen „zoufalci“, kteří se chytají posledního stébla naděje?

Myslím, že je to prostě vzorek těch, kteří chtějí zkusit podnikat. Stále se opakujícím problémem je z mého pohledu především to, že se uchazeči soustřeďují především na produkt, ale zapomínají na obchodní stránku, tedy na prodej a marketing. Neuvědomují si, že obchodní stránka je stejně důležitá jako dobrý produkt. Vymyslet pouze produkt a pak ho neumět prodat, to je na nic.

Poučili se noví zájemci z předchozích řad, které viděli jako diváci? Přicházejí lépe připraveni než třeba v první řadě?

Ano, z dosavadního průběhu natáčení mohu již nyní říci, že třetí řada je v tomto jiná než předešlé dvě. Uchazeči přichází mnohem lépe připraveni, každý přinese napsaný nějaký podnikatelský plán, ústní prezentace jsou také v průměru lepší. Podle mého názoru je to způsobeno tím, že uchazeči se měli možnost již poučit z předešlých dvou řad a také tím, že se díky zvýšené hranici investice na 3 miliony korun hlásí uchazeči s kvalitnějšími projekty. V předchozích dvou řadách bylo možné získat od nás maximálně 1,5 milionu korun.

A jak se poučili porotci? Nenaběhli si? Vydělali? Prodělali?

Musím říci, že nás chuť investovat neopustila ani ve třetí řadě. Mohu prozradit, že jsme v ní zatím investovali rekordních 14 milionů korun, takže se diváci mohou skutečně těšit. Opakovaně padla i maximální částka 3 miliony. Co se týče uplynulých řad, někdo z nás skutečně zatím prodělal a někdo také vydělal. Nechtějte na mně ale konkrétní jména. Za sebe mohu říci, že jsem v plusu.

Diváci si často myslí, že je to jen show, hra, že peníze, se kterými investoři do společného podniku s uchazeči jdou, jsou jen jakési „žetony“, peníze nikoho.

Ale kdepak! Zdůrazňuji, že se jedná skutečně o naše soukromé peníze, tedy o peníze investorů. Vím, že to mnoho diváků dodnes nechápe. Ale je to opravdová reality show. Tedy s reálnými penězi zúčastněných stran.

S kým se podnikání skutečně rozběhlo a bylo úspěšné?

Rozběhlo se toho více, připomenul bych třeba projekt zdravotních židlí, ve kterém ale já nefiguruji. Co se týče investic v právě začínající třetí řadě, tak diváci uvidí, co se kam v praxi posouvá, nejprve v posledním 13.dílu třetí řady začátkem dubna. A pak zase samozřejmě v souhrnném dílu za rok před začátkem plánované čtvrté řady.

Jak často jste v kontaktu s úspěšným zájemcem?

Tady mohu mluvit pouze za sebe. Záleží na projektu. Ze začátku jsou potřeba tak dvě, maximálně tři osobní setkání a pak probíhá komunikace mailem. Po nastartování projektu pak komunikuji v průměru jednou měsíčně, často i méně. V případě potřeby si však zavoláme nebo se sejdeme.

Jak to stíháte ladit s vašimi dalšími aktivitami?

To není problém, můj stávající byznys je zaběhnutý, mám stálý a loajální management, na který se mohu stoprocentně spolehnout. Většinu času tak věnuji práci dobrovolníka v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur a dalším neziskovým aktivitám. Jsem tedy poměrně časově flexibilní, je to jen o nastavení momentálních priorit.

Vzpomenete si na konkrétní příklad ze soutěže, kdy byste postupoval jinak než někdo z kolegů a proč?

Například už zmíněné zdravotní židle z druhé řady, do kterých investovala Dana s Ondřejem. Proběhly i v rekapitulačním díle minulý týden. Já nechci investovat do distribučního byznysu. Hledám především unikátní nápady, takový byznys mne totiž těší nejvíce, chci být u začátku něčeho skutečně nového. Skutečně unikátní nápad pro širokou cílovou skupinu má také samozřejmě mnohem vyšší potenciál.

U koho vás nejvíc mrzelo, že jste do toho s ním nešel?

U nikoho, v tomto ohledu mám i při pohledu zpátky svědomí čisté. Mám pět základních podmínek pro to, abych investoval: dostatečná unikátnost a velikost cílové skupiny, možnost variability produktů a mezinárodní expanze a nakonec dobrý poměr ceny a nabízeného podílu. Vypadá to jednoduše, že?

Ale jestli můžu, hrozně rád dodnes vzpomínám na nejstaršího účastníka soutěže, devadesátiletého pana Steklého. Ten mě doslova nadchnul. Tolik vitality a chuti a šikovnosti v tomhle věku... já říkám klobouk dolů, pane Steklý!

S čím do soutěže přišel? A uspěl?

No, nakonec neuspěl, ale jeho nadšení pro věc mě skutečně dostalo. Zrovna nedávno mi psala jeho vnučka, tak jsem jí s chutí odepsal. Ještě nestihla odpovědět. Tak jestli tenhle článek čte, tak jí i dědečka moc zdravím.

A s čím přišel? S nápadem, jak vyrábět kornouty na okrajích obalené v čokoládě. K prezentaci jeho nápadu mám ale jeden smutný podotek. Byl tam s ním jeho syn, který se prohlašoval za podnikatele, a přitom za celou dobu ani nepromluvil. Stál jak solný sloup a nechal v tom starého pána doslova vykoupat. A to si pište, že to pro tatínka byla zabíračka na nervy. Ale zvládl to i tak. Znovu říkám: na něj vzpomínám opravdu moc rád.

*

Ve druhém pokračování za týden si přečtete třeba o tom, že to mezi investory v zákulisí někdy docela jiskří nebo proč mezi nimi letos neuvidíme Ondřeje Bartoše.

Jan Dvořák

Autor: Blog Info | čtvrtek 13.1.2011 0:00 | karma článku: 39.39 | přečteno: 21652x

Další články blogera

Blog Info

Vylosováno. Pětice výherců dostane knihu Žena na tahu. Jste mezi nimi?

I poslední soutěž loňského roku je už za námi a "holka z Moravy" Zuzka Hubeňáková vylosovala pětici těch šťastných, kteří v nejbližších dnech dostanou knihu Žena na tahu.

7.1.2019 v 9:23 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 381 | Diskuse

Blog Info

Toužím po "opravdové" knížce, říká Zuzana Hubeňáková

„Holka z Moravy“, co je ekonomka a u toho píše blogy a fejetony. A když toho má dost, zveřejní všechno v knize. Zkrátka Zuzana Hubeňáková, aktuálně s želízkem v podobě knihy Žena na tahu. Chcete si ji přečíst? Zahrajte si!

19.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 1082 | Diskuse

Blog Info

Italské dvojhubky znají své nové majitele. Vyhráli jste?

Italové si ji pamatují jako milou prodavačku "odněkud z Moldávie", čtenáři blogů iDNES.cz si ji oblíbili jako tu, která o životě v Itálii vtipně vypráví. Jak dopadla soutěž o její druhou knížku?

12.12.2018 v 10:54 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 433 | Diskuse

Blog Info

Blogerka desetiletí vydala svoje Italské dvojhubky. Chcete ochutnat?

Italští šviháci si prý plní sny v jakémkoliv věku. Je to tak? A je skutečně i v té nejmenší italské vesnici stejný počet barů a kadeřnictví? O životě v Itálii píše blogerka desetiletí Marta Kučíková, čtěte a vyhrajte!

4.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 21.08 | Přečteno: 1046 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Josef Nožička

Václav Klaus mladší je trnem v oku mediálním vzdělávacím odborníkům

Při surfování internetem jsem narazil na dva komentáře, týkající se školství. Přičemž oba dva se trefovaly do současného předsedy školského výboru Poslanecké sněmovny Václava Klause mladšího.

17.2.2019 v 11:06 | Karma článku: 40.35 | Přečteno: 1385 | Diskuse

Martin Faltýn

Letadla, lvíčci a lavina

Zní to jak název nějaké špatné italské komedie 70. let... leč omyl. Co mají tyto tři pojmy společného?

10.2.2019 v 17:24 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jan Zíma

V kauze pořezání Petry Kvitové si pan obžalovaný nárokuje věci, na které nemá právo !

Mnohým by se mohlo zdát, že pan Žondra je nevinný, protože zarputile bojuje za svoji svobodu. Otázkou zní, zda si ji zaslouží ? Anebo je to celé jen bezohledné divadlo.

6.2.2019 v 18:56 | Karma článku: 29.67 | Přečteno: 1102 |

Roman Máca

Otevřený dopis České televizi

Situace na naší mediální scéně mě nenechává klidným, a proto jsem se rozhodl napsat otevřený dopis České televizi.

4.2.2019 v 12:35 | Karma článku: 41.38 | Přečteno: 14536 | Diskuse

Tomáš Flaška

Dnes to budou chtít poslanci televizi vytmavit

Ve Sněmovně by dnes mohlo dojít k hlasování o výročních zprávách České televize. Pokud je Sněmovna neschválí, padá televizní rada, tím i ředitel ČT a tím pádem i současný tým.

31.1.2019 v 5:06 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 2095 | Diskuse
Počet článků 701 Celková karma 10.54 Průměrná čtenost 7742

Adminy blogu jsou Patrik Banga, Tereza Janků, Karel Boháček a Kateřina Mikovcová. Pokud chcete komukoli z nich napsat, adresa je vždy: jmeno.prijmeni@idnes.cz. Nebo pište na společnou adresu admin.blog@idnes.cz.

Facebook Blog iDnes


 

Najdete na iDNES.cz