Mam se fajně jak cyp aneb rozhovor s Větvou

Mezi dvěma klávesnicemi během posledních dvou týdnů a nad dvěma Plzněmi na závěr na Andělu v Praze vznikl tento krátký exkurz do duše Ladislava Větvičky, budoucího nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Jak se zrovna máš?

Tuž mam se fajně jak cyp. Nedavno sem se vratil ze štreky do Maroka, kaj sem si nadherně vyhřal kosti. Tady už ta bila mňaga tež pomalu mizne. Mam z teho radost. Eště chvilu a budeme se mět fajně jak v tym Maroku.

Mají v Maroku blogy?

V žadnem připadě! Drogy su v Maroku zakazane pod přisnyma trestama, to fakt neni žadna sranda. A jak každy bloger vi, psani bloga je velice navykova droga! Jak s tym začnete, nemožete přestat. Jak mi řekli v Bohnicach, jedina šanca je uplna abstynence. Už sem se ze zavislosti na blogach dvakrat lečil, ale přiznam se - zatim sem zklamal. Ale snad se to měni k lepšimu. Už druhy den sem čisty!

Že jsi šílenec, říká víc lidí. Žes vydal ty svoje úlety jako knížku, v tom některé utvrzuje. Stálo to za to?

No to si piš, že to stalo! To je neuvěřitelne, co to stalo peněz! Ja su z teho uplně zrujnovany, ale neda se nic robit, když musiš, tak musiš. Jak sem se tak prohrabaval v jednym antykvarijatu, zjistil sem, že každy vyznamny spisovatel už ma vydanu knižku. Někteři jich dokonce maju vic! Tuž to mně přišlo jako hrozna nespravedlnost. Kdejaky mamlas ma svoju knižku, dokonce aji uředně uznani zločinci maju svoje knižky a ja furt nic. Nikdo si nechtěl všimnut meho užasneho talentu, tak sem si ho všimnul sam a knižku sem vydal v obrovskem nakladu, aby byly pokryte potřeby všeckych kratce mluvicich občanu roztrušenych jak skleroza po celem světě. Včil su konečně spokojeny. Už sem byl v tom antykvarijatu a svoju knižku sem jim prodal. Abecedně mě zařadili vedle nějakeho Vissarijonoviče.

Jojo. Berija Vissarionovič Tolstoj. Dobrý chlápek. Ten tuším napsal: Jak popravit mužika rychle a bezbolestně.

Tuž to se bojim, že to maš jakesik poplantane. To su tři světoznami spisovatele, Berija napsal "Jak popravit mužika", Vissarijonovič přidal kapitolu "Rychle" a Tolstoj to zakončil povidku "Bezbolestně". Každopadně jejich sbornik byl uspěšně uveden do praxe, a to ja mam rad. Když se mluvi enem tak do větru, je to na prd. Proto moja třeti knižka se bude jmenovat Muj boj o Mordor, bude pojednavat o boji všech kratce mluvicich občanu za pravo žit v zemi, kera neni terorizovana dluhyma samohlaskama. Kniha to bude velice popisna, aby se podle ni dala provest kratkozoba revoluce. Jak už sem naznačil v blogu, začneme tim, že obsadime všechny uřady, banky, nadraži, nadražni restaurace a fejsbuk. Ale to je všecko, co včil chcu k dane udalosti uvest, bo se bojim, že by si to mohl přečist i naš nepřitel, a my si nenechame vyražat trumfy z ruky!

A Haška, znáš? Jak stihnul napsat toho Švejka. Moc času asi nemá.

Tuž to je jasne, že nema. Tež už nic dluho nenapsal. Jak chceš cosik robit pořadně, musiš se stoprocentně koncentrovať. Ale před tym, než se stal brankařem, se stoprocentně koncentroval na jine aktyvity. Nejdřiv dokonale chlastal. Byl znamy po celem Praglu. Pak byl dokonalym bolševikem. Byl tak znamy, až ho sudruh Trocky vyslal zpatky do Praglu psat knižky. Tam se zas koncentroval a napsal dokonaleho Švejka. Pak spočival, bo zme o nim dluho neslyšeli a pak se objevil jako fotbalista roku. Pak trenoval u šikmookych fotbal a pak se naraz objevil v hokejove brance a vychytal zlato. Tuž temu řikam užasna karijera! Ale stejně mam nejradši jeho vyrok z dob, kdy ještě chlastal a psal cypoviny: "Člověk dnes může být opravdu svobodný leda jako idiot".

A ty jsi svobodný?

Ni. Zatim su enem idyjot.

Z toho je vidět, že jsme vážně svobodná země, když i idioti můžou vydávat knížky. Kdy vyjde ta tvoje?

Už vyšla! Včera dovalila z tiskarny eště tepla! Mam z ni radost jak maly synek. Ale ja sem ju nechal stejně vytisknut enem proto, abych mohl zrobit jakesik chřesty a u toho fajně zapařit.

Ale číst to asi nikdo nebude, když to není česky...

To je jedine štěsti. Schvalně to pišu v uplně neznamem jazyce, keremu skoro nikdo v teto republice nerozumi. Ale je pravda, že su v knižce aji reakce mojich čtenařu a těm rozumět jde. Bohužel. Bo ne vždycky su to reakce pozityvni. Ale to už je jejich problem, ne muj.

Přijdeš na křest se svým skutečným obličejem? Prý je pořád měníš.

Tuž to fakt nevim. Na ostravskem chřestu jsem měl na sobě burnus marockych Tuaregu a k temu dar černošskych muslimu - čapku, ve ktere mě možete vidět aji na blogu. A svuj ksycht měnim tak často jak čapky. Ale na pražsky chřest se těšim jak cyp. Za prve ma suprove datum - čtvrtek 1. dubna. Za druhe proběhne na Narodni ve Vagonu jako předscena prvniho obřiho koncertu skupiny Uspěch v Praglu, a to si nemože nikdo nechat ujit, a hlavně, budu prave domaci klobasky od jedneho fajneho řeznika z Mořkova. A to cele bude cyparna, jaku svět neviděl ! No a kdo nedovali, ať si trhne.

Hele, nenecháme toho už? Dobrou noc.

Modru moč.

S Větvou rozmlouval Jan Dvořák