Michal Josephy představuje Světy mezi světy

Projel už spoustu zemí. Když jsem s ním (bez dvou týdnů před rokem) dělal rozhovor, fotil zrovna favely, pláže a ženy v Brazílii. Zájem o jiná místa na této planetě se odráží i v jeho nové e-knize Světy mezi světy. „Vlastně, když se nad tím zamyslím, tak jsou tam převážně zpracovaná klasická témata jako libido a mortido, akorát trošku odlišným způsobem," nastiňuje.

Libido a mortido jsou termíny z freudovské psychoanalýzy. Libido je naše touha tvořit a mortido je touha zemřít.

„Vše začíná tím, že se mi v dětství objevila na ruce pigmentová mapa, kterou jsem poté dohledával ve světě jako tajemný ostrov,“ popisuje Michal příběh své knihy. Do jasně daného děje vstupují terénní deníky vyznačující se cestovatelskou vzrušeností.

„Jestli se něčím vyznačují současné světy, tak je to jistou klipovitostí, prolínáním a pluralitou,“ dodává k formě vyprávění, ale jedním dechem ujišťuje, že cestovní zápisky nijak netříští příběh, protože „jdou snadno přeskočit". Následuje krátká ukázka ze Světů mezi světy.

1

Na spolehlivost informací se můžete spolehnout, Michal je vystudovaný antropolog. Sice se s bujnou kšticí potlouká favelami, ale zároveň ho tíží úděl vědce. Informace podává tzv. populárně-naučnou formou, to znamená, že vás to bude bavit a ještě se něco dozvíte. Hodně se zabývá vztahem člověka a zvířete, což je pro národ pejskařů jistě atraktivní téma.

V knize Michal zpracovává pikantní jevy lidské kultury a hledá jejich evoluční příčiny. Třeba takové Tamilky na Srí Lance jsou pozoruhodně kruté ke svým dětem, ale pořád je to podle Michala ta pravá láska, jen se vyvinula v jiných podmínkách. V etiopském Hararu, který je čtvrtým nejposvátnějším místem islámu, se Michal pozastavil nad unikátním soužitím člověka a hyeny, což je vlastně taky pes, jen poněkud vychytralejší.

Určitě zaujme také příběh dětského vojáka z Mosambiku a Michalovy zážitky z Korsiky nebo Kapverd.

Adam El Chaar